Šumava

Při cestě do královského města Sušice si nemůžete nevšimnout kaple zasvěcené Anděli strážci, která se rozprostírá nad tímto městem

Až někdy zamíříte na Šumavu, nezapomeňte navštívit kapucínský klášter.

Na starších mapách Polední horu nenajdete, cesty na ní žádné nevedly. Tedy až do roku 1989.

Víkendová akce u kamarádů na chalupě. Příjezd v pátek do jasné, jinovatkové zimy, která je přes den ještě barevným podzimem. Tma chodí brzo, jabka ještě visí na jabloních, ale advent už je na obzoru.

Gotický hrad Kašperk nechal v letech 1356–1361 vystavět Karel IV., aby chránil okolní zlaté doly, provoz na obchodní Zlaté stezce a strážil zemskou hranici se sousedním Bavorskem. Kašperk je nejvýše položeným královským hradem v Čechách (886 m. n. m.).

V naprostém souladu s okolní přírodou bylo upraveno poutní místo u plavebního kanálu, nedaleko Starého Srní, zvané díky své zázračné studánce Šumavské Lurdy.

V informačním středisku Národního parku Šumava je k shlédnutí zajímavá expozice o historii osídlení kraje, spojená s geologickou výstavou pod širým nebem se vzorky hornin svezenými z celé Šumavy.

Tato nyní technická kulturní památka byla vybudována v letech 1799 - 1801 dle návrhu ing. Josefa Rosenauera.

Prášilské jezero (něm. Stubenbacher See) je karové ledovcové jezero na Šumavě.

Kostel svatého Mikuláše zvaný také hřbitovní se nachází cca 1 km od Kašperských Hor nad silnicí do Sušice.

Nejvýše položená obec u nás má nyní převážně rekreační charakter, ovšem je zde i plno dochovaných rázovitých šumavských stavení.

Synagoga č. p. 102 se nachází jižně od náměstí, v ulici vedoucí podél hradeb ke hřbitovu.

Synagoga č. p. 58 se nachází na návsi. Synagoga byla postavena v 50. letech 19. století v prostém klasicistním slohu jako náhrada za starší dřevěnou synagogu z 18. století, zbořenou po roce 1850.

Synagoga č. p. 105 se nachází při mlýnském náhonu v jižní části obce. Synagoga byla postavena roku 1828 v prostém klasicistním slohu jako náhrada za starší synagogu (byla zbořena v 60. nebo 70. letech 20. století).

Bývalý královský dvorec nad soutokem Hamerského potoka s Vydrou. Jméno údajně získal po zdejší sklárně o jedné sklářské pánvi (německy ein Tigel).