Předjarní kras

Vzhledem k tomu, že jsem ze sebe dneska celý den trousil krasová moudra, ale zato mi bylo důrazně zapovězeno zpívat poté, co jsem radostně zahumlal, že "Kačák hučí jak Mississippi", pojmu to trochu hudebně. Místy s doprovodem, místy jenom textově, ne všechno je na Youtube.

Vlakem jsme kolem Třebaně (Zadní i Hlásné) dojeli do Srbska a pokračovali po břehu k Alkazaru. Můj návrh vystoupat nahoru a pozřít na staroslavný Tetín byl zvážen a následně zamítnut, ne každá keška za to prý stojí. Ale nevadí, otočili jsme to zpátky ke Kačáku (to je ta Mississippi) a došli do Svatého Jana. Zajímavé je, že Hutka, když nazpívával Sušila, v písni "Růže nad Svatým Janem", interpretoval "kamínek bílý a v něm klášter vymalovaný" tak nějak zvysoka jako nalezení celého světa v kamínku pod nohama; je to působivá interpretace a klidně platná, ale vždycky mi vrtalo hlavou, zda ten bílý kamínek nemůže být souběžně prostě i vzpomínka na Svatojánskou skálu a celý tenhle posvátný areál. Z vyhlídky jsme zamířili na Barbus, k němuž žádný hudební doprovod nemám (a to je chyba, Martine) a pak dál k Americe. Cestou samozřejmě došlo i na Hagena a líčení slavných dávných aktivit Specialistů, CMA a dalších. Na konci samozřejmě usednem, popijem u Karlova Týna, kde mimochodem díky početné rodině Jičínských zřejmě leží na hřbitůvku skoro tolik osobností českého průmyslu a obchodu, jako třeba u Nového Jáchymova.