Titulek „Opičí hory“, nad kterým jste se pozastavovala, prosím, ponechejte. Jde o zlidovělé pojmenování Slavkovského lesa, které pochází z let 1946-1954, kdy se zde krátce nacházel vojenský výcvikový prostor, a které je zřejmě odvozeno od opičáren, které tu museli záklaďáci provádět.
Tu pasáž, ve které popisuji cestu Svatavou do Sokolova a následné motání se po městě, můžeme, myslím, trochu seškrtat. Zachoval bych ale úvodní rozklad o místním hornictví, zejména o těžbě hnědého uhlí pod horami, starém dobývání cínu a také pár slov o uranu. Právě zřízení uranových šachet bylo ostatně důvodem zrušení již zmíněného vojenského prostoru a hodilo by se také někde připomenout, že nejen v Jáchymově, ale i tady byly tehdy lágry.
Tuhle část textu pak můžeme hodit trochu víc do kontrastu s popisem přírodního charakteru oblasti. Ta je sice na jednu stranu poměrně pustá, na druhou stranu ale nejde o pustotu doupovskou, nýbrž o regulérní hospodářskou krajinu s lesy a pastvinami. Celkově takový krušnohorsko-šumavský dojem, ale bez extrémů, možná je v tom i kousek Brd, nějak to prostě zaonačte.
Přikládat mapku asi nemá smysl, stačí uvést, že jsem šel přes Krudum k Litrbachům, tam přenocoval a pokračoval na Krásno, Horní Slavkov a (po dalším noclehu) Svatošské skály a Loket. U Krudumu bych vypíchl částečně zrekonstruované základy starého hornického kostelíka (příjemně prosté místo!) a rozhlednu. U Čisté by se asi hodilo doplnit pár odkazů o cínovém dolu Jeroným, oproti tomu uranovou šachtu č. 20 bych asi opomenul, i když tam po ní zbyla velká halda. Rozhlednu na Krásenském vrchu můžeme srovnat se spirálovým minaretem ze Samary. Prosím, zdůrazněte otvírací doby muzeí ve Slavkově a Krásně, totiž hlavně to, že tam mají zavřeno i v úterý! Jinak ale myslím, že jezdit na vandry o všedních dnech je docela dobrý nápad, v lesích je málo lidí, a když náhodou slezete do vesnice, všude mají otevřeno a i spoje jsou lepší.
Co se týče těch dušezpytných pasáží (neříkal bych tomu přímo „emo“, ale Váš názor vám neberu), máte pravdu, můžeme je seškrtat, třeba tam jenom nalinkujte Darmoděje, co já vím. Poslední dobou nevím skoro nic, a to prý že člověk ve stáří zmoudří! Mimochodem, víte, že mne včera poprvé pouštěla mládež sednout v tramvaji? No nic, nechme to uležet, ostatně, čím déle se to nechá, tím víc pak člověk vzpomíná jen na to dobrý.
K těm fotkám na konci můžeme přidat nějaké zavzpomínání na knížky Zdeňka Šmída, vím, že vy tam dole na sekretariátě máte trochu jiné zájmy, ale zkuste se trochu vžít do mé kůže a zabásnit si v těchto místech o tom, jak by bylo někdy fajn sjet si Ohři. V Lokti se dá trochu připomenout zase Jára Ježek a Čp. 8, výběr hudby nechám na vás, já si je teď pouštět nebudu, není to kapela na každý den a tak vůbec.
děkuji,
J. P.
PS.: Otiskněte, prosím, pouze původní text se zapracovanými připomínkami, ne tento dopis! Omlouvám se, že Vám to takhle zdůrazňuji, ale poslední dobou mám pocit, že si lidi nerozuměj.
