Ráno jsme začínali svou cestu v Hřensku, kam jsme dorazili autobusem. Neměli jsme vymyšlenou žádnou náročnou trasu, chtěli jsme prostě projít národním parkem skrz na jeho druhou stranu. Vzhledem k tomu, že soutěsky jsou po povodni stále zavřené, zbývala jediná možnost a to červená značka táhnoucí se napříč celým parkem i naším výletem.
Jako první nás čekal výstup na Pravčickou bránu. Počasí nebylo nic moc, ale bylo takové správné podzimní. Na Pravčické bráně jsme ukecali osamoceného pana hlídače, aby nám slevil ze vstupu a tak jsme se podívali i na všechny vyhlídky okolo brány samotné. Výhled, přestože poměrně omezený, byl impozantní. Kus od Pravčické brány jsme poobědvali a dali jsme se na cestu dál. Navštívili jsme ještě Malou Pravčickou bránu a užili si spoustu krásných pískovcových skal a výhledů do podzimní zamlžené krajiny.
Původně jsme měli v plánu projít celou červenou až do Jetřichovic, ale ubíhající odpoledne nás donutilo z rozcestí se zelenou zkrátit cestu na Jetřichovice. Protože se již začínalo smrákat, vyhledali jsme místo ke spánku pod převisem v nedalekém lesíku těsně za hranicí parku. Druhý den jsme měli původně ambice dojít ještě na kopec Studenec, ale vzhledem k výkonu předchozího dne a morálce jsme nakonec zvolili jednodušší variantu cesty do České Kamenice.
