Po cestě autobusem jsme však chtěli načerpat do plic čerstvý horský vzduch dříve než začneme stoupat do oblasti vzduchu řidšího. Deštné je pěkná vesnice, horské středisko, v srdci Orlických hor. Ubytovacích možností je tu dost, ale my dnes máme v plánu nocovat na Velké Deštné, má tam na nás čekat turistický přístřešek.
S nejistou představou nadcházejícího nocování, v plné vandrovní (cca 15 kg na zádech) se vydáme po žluté směrem na Šerlich. Procházíme kolem krásných chalup, jejichž květinová ozdoba svědčí o pečlivé prázdninové péči, které letní obydlí užívají. Cesta dále vede kolem dolních stanic vleků po silnici a asi po 3 km zahýbá doleva, brzo začne stoupat vstříc hřebeni. U paty lesní cesty se dozvídáme o flóře Orlických hor. Prý tu můžeme najít i masožravou rosnatku okrouhlolistou. O něco dále nás potěší výskyt maliníku ve svém plodném období, po rosnatce se už déle nepídíme.
Po cca 2 km stoupání přijdeme na Šerlich. Je 19:55, na Masarykově chatě mají otevřeno do 20:00. Na rozdíl od obsluhy máme radost, že jsme stihli jablečný mošt, vítěze soutěže potravinář, potravina roku 09 v Královéhradeckém kraji. Nacházíme se přímo na hranici s Polskem, bývala tu osada Šerlich, po které dnes zbyla louka a pár rekreačních objektů.
Masarykova chata postavená podle návrhu B. Fuchse byla otevřena 14. 9. 1925. Slavnosti se zúčastnil i Alois Jirásek. Stavba byla ve své době významným opěrným bodem pro vlastenecké snahy Čechů v poněmčeném území.
Mezitím se setmělo a na Velkou Deštnou, nejvyšší kopec Orlických hor (1115 m.n.m.), nám zbývá 3,5 km po červené (Jiráskova cesta). Uleví se nám, když ve tmě uvidíme rýsující se obrysy bytelného přístřešku. Je pod správou horské služby a přes den by měl sloužit jako kiosek. Taková představa by ale pokazila horskou romantiku. Radši si dál myslíme, že se chystáme spát v extrémních podmínkách a jen díky aktivitě horské služby zde můžeme snad přežít noc. Za to děkujeme!
