Hrad vznikl někdy na počátku 14. století, první majitel je znám od roku 1317. Od poloviny 14. do roku 1695 hrad vícekrát změnil majitele. Uvedeného roku získal Bouzov řád německých rytířů, ale následujících 200 let se o něj příliš nestaral. Teprve rozhodnutím velmistra řádu, arcivévody Evžena, došlo v letech 1896 - 1901 k radikální přestavbě.
Projekt, který vypracoval profesor mnichovské techniky Georg J. Hauberisser, víceméně respektoval půdorys starého hradu, tím však podobnost s předchozím objektem končí. Nová stavba ve stylu německé pozdní gotiky má celou řadu výstupků, věžiček a dalších, v našem prostředí často velmi cizorodých prvků. Celek je však vděčnou scenérií filmových pohádkových příběhů.
Reprezentační interiéry hradu, zhotovené s neobyčejnou pečlivostí, jsou zařízeny hodnotným historickým mobiliářem a starými řádovými památkami. Hrad je plně vybaven, přičemž mnohé předměty uměleckého řemesla sem byly převezeny na počátku 20. století z Německa, Itálie a dalších států. Zdi hlavních místností jsou ve své spodní části obloženy dřevem, stropy bývají opatřeny dřevěnými kazetami nebo provedeny s jinou truhlářskou výzdobou.
Dominantní prostorou je Rytířský sál, který sloužil jako shromaždiště členů řádu. Nádherným vyřezávaným nábytkem z pozdního baroka vyniká velmistrova ložnice. Hradní kapli se vznosnými klenbami zdobí gotické náhrobky řádových mistrů, převezené do Bouzova z hradu Hornecku. Sloupová síň, doplněná deskovými obrazy z 15. století, má svůj vzor ve vrcholně gotickém slohu. Ve stylu novorenesance byla vystavěna Lovecká síň s malbami na zdech a trojnásobně valenou klenbou.
