Švehlův památník

Zahlédnut ze silnice, stoupá se k němu po zanedbané prvorepublikové silničce akorát tak zatočené, aby bylo dobře vidět na procesí hodnostářů s věnci. Po válce byl rebrandován na památník obětem nacismu, ale neleží tu už ani kytka, nové pojetí se evidentně moc neujalo. Svým způsobem hrozně zvláštní místo, je to něco, co vypadá trochu mussoliniovsky, ale vzniklo to na památku a z iniciativy dnes již zaniklé demokratické partaje, která oslavovala sebe sama. Pocit Atlantidy; není snad zbytečnější věci na světě, než je pomník mrtvé politické strany, dodal by možná mistr Džošu. Dole pod pomníkem u závory přesto potkáni dva mladí agrárníci; seděli v autech a kouřili, co si sami vypěstovali.