Vztah k vodnímu živlu provází Olomouc od samých začátků. První zdejší slovanská osada mohla vzniknout díky příhodnému brodu přes řeku Moravu a s vodou je spojen i Caesarův kult. K aktu založení města římským císařem prý došlo na Michalském vršku, kde z pukliny ve skále vyvěral životadárný pramen. Vyobrazení zakladatelského aktu, které v roce 1640 vytvořil Johann Wilhelm Baur, bezprostředně předcházelo baroknímu souboru kamenných kašen s figurální výzdobou, čerpající z antické mytologie.
Kašna ztvárňující císaře na bujném oři, se stala podle plánu vrcholem celého souboru. Sochařského provedení se zhostil mladík Jan Jiří Schauberger, jehož vybral již osvědčený kameník Václav Render. Mladému umělci dílo otevřelo cestu do olomouckého cechu sochařů. Postava Caesara sebevědomě pohlíží z hřbetu koně směrem k Michalskému kopci. Ještě v době vzniku díla se tam tyčila Pohanská, nebo také Juliova věž. Ta stávala na místě, kde se věřilo, že římský císař přebýval. Sochařskou kompozici doplňují postavy říčních bohů Danubia a Morava se znaky Moravy a Dolních Rakous. Figura sedícího psa má pak ukazovat věrnost Olomouce císaři. Dílo, které ovládá prostranství nad olomouckou radnicí, bylo dohotoveno na svátek patrona „Juliova vrchu“ sv. Michala v roce 1725.
