Ta byla vbrzku změněna na první románskou baziliku a ta vzápětí rozšířena na druhou. Již do té první nechal kající se Boleslav I. po vraždě svého staršího bratra sv. Václava přenést jeho tělo, čímž z něj učinil prvního českého světce, a Svatováclavská kaple nezměnila svou polohu dodnes, ani v katedrále gotické, jejíž západní část postavil Petr Parléř.
V rozvichřených dobách husitství, utrakvismu a následující rekatolizace Čech po Bílé hoře stavba katedrály nijak zvlášť nepostupovala. Až v polovině 19. stol. tehdejší pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg založil Spolek pro dostavbu chrámu svatého Víta, který – nesen vlnou národního a obrozeneckého nadšení – brzy shromáždil nemalé prostředky, které vedly k dostavbě katedrály pod vedením arch. Mockera a k jejímu slavnostnímu vysvěcení v roce 1929. Mimochodem z prostředků spolku se katedrála udržoval až hluboko do 50. let.
Průvodců katedrálou existují desítky. Vezměte si nějaký projděte si katedrálu krok za krokem. Dozvíte se mnohé, co jste o českých dějinách ani netušili, a stanete v úžasu, kdo všechno je v katedrále pohřben.
