Kolem roku 1500 zde stával dvůr s panským mlýnem. Ten byl roku 1590 rozšířen K. Fitzhunem na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře koupili konfiskované panství Thunové. Ti opravili zdevastovaný zámecký objekt.
Další důležitá přestavba se konala v 60. a 70. letech 17. století. Ta se uskutečnila podle plánů italského architekta Rossiho de Lucca. V té době byl také upraven park, ve kterém vnikla salla terena, rybníček a vodotrysky. Roku 1685 zde vytvořil Jan Brokof několik soch. Před zámkem stojí jím vytvořená socha Tritona. Po požáru roku 1784 dal objektu A. Grueber klasicistní podobu. Další změny si vynutil požár roku 1856. Byly zvýšeny střechy a věže, nově upraveny fasády a to vše v duchu tehdejšího romantismu.
Dnes tvoří areál čtyři patrová křídla s hranolovou věží, obklopující obdélníkový dvůr. V interiérech zámku stojí za pozornost sbírky zdejšího Muzea porcelánu. K vidění je také starý čínský, japonský i středoevropský porcelán.
