Kladrubský klášter založil Vladislav I. již v roce 1115. Nedaleko vedla tzv. Norimberská stezka, kterou Vladislav I. se svou manželkou hojně využívali. Původní obyvatelé kláštera byli českého původu, ale záhy se zde usídlili mniši z německého Zweifaltenu. To způsobilo národnostní spory, které byly ukončeny roku 1130 definitivní německou kolonizací.
Do konce 14. století zažíval objekt veliký rozkvět v oblasti získávání pozemků a vlivu v přilehlé krajině. Toto bohaté období pozastavily husitské války. Roku 1421 obsadil Kladruby samotný Jan Žižka z Trocnova. Dosadil sem posádku, která odolala i vojskům krále Zikmunda. Po těchto bojích ztratil klášter mnoho pozemků a vlivu. Zkázu dokonal požár, který zde propukl roku 1590. Po Bílé hoře byl objekt přestavěn v barokně-gotickém slohu. Autorem se stal Jan Blažej Santini a na rozšíření se podílel Kilián Ignác Dientzenhofer.
Roku 1785 byl klášter zrušen na základě josefovských reforem. Budovy sloužily jako sklad střeliva, vojenský špitál a za Napoleonských válek jako kasárna a vojenský lazaret. Potom zde sídlila rodina Windischgrätzů, která byla přesídlena na základě Benešovských dekretů do Německa.
Návštěvníci se můžou těšit na dvě prohlídkové trasy. Z kulturních akcí připomenu Benediktinské dny, kde se můžete seznámit aspoň trochu se životem mnichů. Dále pak Kladrubské léto, což je obnovení koncertní tradice, která probíhá v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Za návštěvu stojí také historický jarmark a Slavnosti vína.
