Krásná místa v Čechách a na Moravě

Podhorské město Trutnov mělo ve středověku významné postavení na obchodní cestě.

Milostný obraz vysvobodil měšťany z obklíčení vojskem. Dnes k němu proudí množství poutníků.

Poutní kostel Panny Marie stojí uprostřed lesů Bukové hory, na níž se tyčí kříž smíření.

Poutní kostel sv. Václava uchovává kopii Vladimírské ikony a pozůstatky středověkého chrámu.

Místo nesoucí stigma masového vyvraždění rodu Vršovců má též poutní tradici. Léčivý pramen dal v 18. století podnět k vystavění lázní.

Osada Sopoty je protknuta záhadnými příběhy o hornících, kteří stáli při jejím vzniku.

Bohatý komplex kláštera premonstrátů zaznamenal množství neštěstí, i přes ně se ale stále rozrůstal.

Malé Svatoňovice už nejsou známy jen jako rodiště Karla Čapka, ale také jako poutní místo s velkou mocí.

Uprostřed zachovalé horské krajiny jsou k vidění zacelené šrámy, které na kostele Nanebevzetí Panny Marie zanechala válka.

Nová Paka je místem setkání poutníků východního i západního obřadu. Každý ritus zde má svůj kostel.

Lidé, kteří se obětují pro druhé, dostanou za odměnu život. Toto svědectví nese příběh faráře z Přelouče.

Krásný zámecký komplex s poutním kostelem je lákavým cílem všech obdivovatelů památek.

Skromné místo uprostřed lesů se zalíbilo Panně Marii, proto požádala starce, aby na místě postavil kapličku.

Kutná Hora, jakožto bohaté hornické město, si mohla dovolit postavit monumentální chrám jako dík za nerostné bohatsví.

Na nově odkrytém libickém hradišti se narodil i byl zavražděn velký patron Čech svatý Vojtěch.

O poutní místo v Obci Luže se starala do poslední chvíle hraběnka Marie Maxmiliána z Chodů. Dokončení stavby kostela se však nedožila.

Historii Mariánské Hory tvoří řada zbožných mužů, kteří se v těžkých chvílích běžného života utíkali k Panně Marii.

Kostel sv. Anny v Pohledu je zasazen do krásné krajiny Českomoravské vrchoviny.

Kaplička schönstattské rodiny stojí uprostřed lesů jako poděkování za uzdravení slepého chlapce.

Farní kostel Panny Marie v Klášterci nad Orlicí patřil původně ke klášteru řádu křižovníků. Husité klášter vypálili a kostel osiřel.