Kopci se říkalo také „Hora Juliova“. Mýtus vypráví o tom, že místo sloužilo aktu založení města samotným Caesarem a latinsky jej nazývá „Iulii Mons - Iuliomontium“. Prý odtud pochází název města Olomouc. Od šedesátých let 13. století zde stojí kostel, jehož historie je od začátku spojena s dominikánským řádem. Spolu s původním raně gotickým kostelem, jehož podobu neznáme, vznikly již definitivní klášterní objekty. Celý komplex však na přelomu 14. a 15. století vyhořel, a to hned dvakrát za sebou. K jeho obnově se mohlo přistoupit díky sbírkám organizovaným dominikány. Z konce 15. století pochází pozdně gotická věž - zvonice, která se dodnes dochovala, na rozdíl od kostela. Ten začal být roku 1676 přestavován v barokním slohu poté, co jej poničily švédské války. Za projektem stál císařský architekt Giovanni Pietro Tencalla, který se rovněž postaral o nový vzhled Klášterního Hradiska či zámek v Kroměříži. K budově kostela přiléhá gotický ambit s křížovou klenbou a kaple sv. Alexeje v gotickém slohu z roku 1380.
Dominikánský klášter byl koncem 18.století zrušen, dnes slouží část budov bývalého kláštera arcibiskupskému kněžskému semináři.
Do historie stavby se významně zapsal i rok 2009. Po více než půl století konečně došlo k napravení křivdy z roku 1942, kdy nacisté zrekvírovali čtyři zvony z gotické věže. Ve světoznámé zvonařské dílně rodiny Dytrychových v Brodku u Přerova byly odlity zvony nové: sv. Jan Sarkander, sv. Zdislava, sv. Michal i největší Panna Maria o hmotnosti 2 800 kg jsou znovu na svém místě. Můžete je navštívit a při té příležitosti ocenit výhled nad střechy Olomouce, věž je přístupná zdarma.
