Blaník a okolí

Okolo Blaníka je kraj takový patchworkový - lesy, vesnice, kopce, potoky. Málo jednotících hřebenů, jen ten přeslavný kopec s rozhlednou a tajemným duněním tvoří přirozený orientační bod. Blaník, spása národu českého a vrch mnoha cedulek.

Střídají se tu bučiny se světlou kůrou, do které se čmáralům dobře píše, s balvanitými smrčinami trošku až brdského ražení, v údolích se klikatí živá jarní voda, na suchou louku teď těžko narazit. Hora sama obestírána stejným počtem nejasností, jako legend. Není jasné, kdo to tu přesně spí v hlubinách zemských, kdy by ti spáči měli vyjet, kde stával blanický hrad a které Scathach sloužilo zdejší hradiště. Neví se ani, kdo byli ti tajemní urození páni obcházející kolem kaple Maří Magdaleny na Malém Blaníku, asi se jich nikdo nezeptal. Možná byl jeden z nich otcem, kmotrem či patronem cikánky Beby. Blaník je prostě v mytickém oparu, ale jeho silueta si drží svůj tvar a opírá se o patos, který tam po kouscích jako kameny při pomýlených středověkých poutích přinášejí lidé Země české. Ti vidí Blaník v chmurných proroctvích, mávají prápory na táborech lidu (než je četnictvo rozpustí), kupují si čokoládové tyčinky v rozhledně v podobě husitské hlásky, závodí do vrchu ("Tělo tuž - vlasti služ!"), kážou o tom, jak v hoře svorně čekají svatý Václav s nesvatým Žižkou (a taky svatý Prokop, klerik na 5. levelu s berlou +3), vyrývají do stromů háknkrajcy, skládají symfonické básně, hrají divadelní hry, píšou knihy a ctí našeho národního Pana Doktora Profesora Inženýra Prezidenta.

Proti Velkému a Malému Blaníku stojí třetí vrch, Roudný. Zlatodoly tu dosáhly hloubky až 450 metrů, rýžovalo se tu snad už za Keltů, ve středověku vstoupili horníci i pod zem. Na povrchu toho zbylo hodně - pinkové tahy, provozní a správní budovy, staré dobývky, úpravárenské haldy... Je to takový lesní skanzen bez skanzenistů, jen těch hesenských tyglíků, co se tu válívaly, už strašně ubylo. V některých trávnících a zdech vybraných domů jako by se tady (možná krz přímé nebo nepřímé působení anglické firmy, které to jednu dobu patřilo) uchytily malé kousky anglického Genia Loci. Až tady jednou bude tak zle, že ti rytíři vážně vyjedou, tak tady na tomhle kousku země kolem staré pumpy Britons never, never, never shall be slaves.

Do podzemí se tu, mimochodem, nedá. Průlezná bývala jen štola Mořic a ta je dneska zase zavřená. Ale co, je tam studená voda a občas prý i plyn.

, 31.05.2011 V lokalitě St?edn ?echy - jih a kategorii Hrady | Doly | Kaple | Kopce | Poutn msta | Rozhledny | Skly |
49°38'30.653"N, 14°52'21.211"E
 
 

Komentáře

Reklama

Zobrazit:





Fotka:

 
 
 

© 2018 manGoweb, s.r.o | S radostí dělá manGoweb [webdesign studio]