Po požáru v roce 1561 byla synagoga, zvaná někdy též Stará, Velká nebo Dómská, přebudována. Největší změnou byla přístavba jednosloupové lodžie na nároží do hlavní ulice. K dalším stavebním úpravám se přistoupilo v letech 1688–1689, kdy musela být z kapacitních důvodů přistavěna na jižní straně přízemní ženská modlitebna trojúhelníkového půdorysu s vlastním vchodem. Synagoga byla vážně poškozena při velkém požáru města roku 1719. Stavební práce na obnově trvaly do roku 1723 a nesly se zcela v novém barokním duchu. Zachováno zůstalo obvodové zdivo, na které byly vyneseny čtyři kopule, sklenuté na střední čtyřsloupový pilíř, zcela nově byl pojat vnitřní liturgický prostor. Na přestavbě se zřejmě podílel architekt souběžných stavebních úprav na zámku Johann Christian Oedtl. Zároveň byl malbami a barokní štukaturou velmi bohatě vyzdoben interiér synagogy.
Poslední úprava byla realizována po požáru v roce 1819, když byla na místo zničených oken vložena nová, menší stavební zásahy proběhly naposledy v letech 1840 a 1892. Jižně od synagogy byl vybudován tzv. obecní dvůr, od roku 1837 oddělený cihelnou zdí. Svůj účel přestala synagoga plnit po okupaci pohraničí v říjnu 1938. V roce 1960 se majitelem synagogy stal stát, budova ale chátrala. V sedmdesátých letech přistoupil nový vlastník – Regionální muzeum v Mikulově – k náročné a dlouhotrvající rekonstrukci. Od počátku 90. let je synagoga využívána muzeem k příležitostným koncertům a výstavám a je zde nainstalována stálá expozice o historii mikulovské židovské obce.
Zdroj: na-kole.wz.cz
